Březen 2008

Další ze smrtelných hříchů

27. března 2008 v 21:27 | Blechovan

Nenávist

Nenávist, pokud možno s doplňkem "třídní", je něčím podobným jako závist. Dokonce i jeden český zákon zakazuje třídní nenávist pod trestem vězení.
Je to ovšem zase trochu složitější. Když různí Šináglové, Mejstříci a Jaromíři Štětinové nenávidí vše, co hovoří o socialismu, o sociální spravedlnosti, o neformální rovnosti občanů před zákonem, o občanské rovnosti, je to v pořádku. Když Paumerové a další někdejší teroristé z nenávisti hovoří o tom, že opět dojde na ty revolvery, je to O.K. Když synové prominentních členů někdejší Komunistické strany Československa plijí na život svých rodičů a dnešním stoupencům socialismu a komunismu vyhrožují, že Es kommt der Tag, je to dokonce demokratické, byť se přitom mluví o noci dlouhých nožů. Jakmile však kdokoliv zmíní, že jednou se pracující domohou svých práv a zbohatlickým příživníkům typu Pitrů, Krejčířů, Kožených … odejmou jejich dnešní nezasloužená privilegia, (plynoucí z nepoctivě získaných majetků) je zle. To by tak hrálo, šířit nenávist vůči třídě pracháčů! Takové hlasy je třeba potlačit, vylustrovat, neslyšet a překřičet i s využitím pendreků a vodních děl, když nestačí jen ty sliby, že i na ty revolvery dojde. Přitom levice naprosto neuvažuje o beznáhradovém vyvlastnění, okradení poctivě vytvořených a získaných majetků, ale o důsledný pořádek v uplatňování a využívání zákonů vůči tunelářům i podvodníkům. Jde o vytvoření podmínek skutečně rovné soutěže, osob, firem i způsobů vlastnictví. A především o demokratický požadavek pro uplatňování práva většiny.
Zkrátka. Nenávidět se nesmí spekulanti, příživníci, bezohlední vykořisťovatelé. Nenávidět se smí - a taková nenávist se pěstuje i v médiích - všichni, kdo by chtěli, aby skutečný lid byl opravdovým pánem v naší zemi. Tak, jak to tvrdí naše ústava. Rovnost je vykládána jako reálné uzákonění současného stavu, čímž má být zakonzervováno rozchvácení obrovských majetků, třeba těch zmiňovaných Pitrů, Kožených, Krejčířů …

Sedmero smrtelných hříchů

20. března 2008 v 20:24 | Blechovan
Sedmero smrtelných hříchů: Pýcha, závist, lakota, hněv-nenávist, smilstvo, obžerství a lenost. Podívejme se na první z nich.
Závist
Když některý levicový občan, nedejbože komunista, kritizuje bohatce, slyšíme od nich jen pohrdavé: "To je bledá závist". Prý ti neschopní a neúspěšní prostě jen nedůstojně závidí těm schopným a úspěšným.
Já to vidím jinak.
Nemám mnoho, ale na skromné živobytí mi to stačí. Netoužím mít pro sebe víc. Nejsem však lhostejný, když vidím, že poctivě pracující lidé častou třou bídu s nouzí, aby ti "schopní a úspěšní" si mohli nechat stavět za desítky milionů vily s vyhřívanými bazény, zatím co ti, kteří jejich bohatství vytvořili, horko těžko smetají penízky na nájem, na vzdělání pro děti (a to je zatím tzv. bezplatné), na léčení svých blízkých (byť ústava garantuje bezplatnou zdravotní péči na základě všeobecného pojištění). Mohli bychom pokračovat.
Závistí není kritika bezpracných zisků. Závistí není nespokojenost se stavem, kdy spekulant bohatne na úkor ostatních. Závistí není ani nesouhlas se stavem, při němž úspěšný tunelář (= ten, kterému se to nepodařilo dokázat) patří mezi elitu, je zkrátka úspěšný a má víc, než potřebuje. Závistí není ani kritika politických špiček, které si mohou dovolit - a hojně této možnosti využívají - lhát, podvádět občany, přijímat statisícové a milionové úplatky. A ještě tvrdí: "Vy, závistivci, tak nám to dokažte! Však je právo na naší straně." A pak v skrytu politickým tlakem na státní zástupce si zajistí beztrestnost.
Zkrátka. Závist v dnešním podání, to je jen nálepka pro nespokojené s nepořádkem, která má každého kritika v očích spoluobčanů očernit. Vždyť závist byla začleněna už pradávno mezi smrtelné hříchy.