Červen 2008

Reklama, která uráží

30. června 2008 v 16:49 | Blechovan


Otevřeli u nás nedávno nový moderní obchod. Jméno? Třeba PEKNE CENY. Vedle čtyř super a hypermarketů (pátý se staví) působí v třiadvacetitisícovém městě dosud několik dřívějších prodejen, které byly na nových sídlištích budovány v rámci sídlištního vybavení, tedy aby lidé pro denní nákupy nemuseli daleko. Nový obchod má jednu originální zvláštnost. Všechny jeho výkladní skříně jsou zdobeny opakujícím se sloganem
zde jsem člověkem

Tato reklama je spíše urážkou než pobídkou ke vstupu. Čeština - a reklama je psána zdánlivě česky - sedmým pádem vyjadřuje něco, co se teprve teď stalo (čím jsem se teď stal), případně něco pomíjivého, netrvalého.
Když jsem se nad tou reklamou zamyslel z tohoto hlediska, pochopil jsem ji asi takto:
Do obchodu vstupuji jako tele, neznalé, nezkušené, zvídavé.
V obchodě se ze mne stalo něco nového, hotového, leč přechodného. Člověk.
Když z obchodu odejdu, ztrácím opět své člověčenství a stávám se třeba poučeným teletem, snad dokonce volkem.
Z toho plyne, že člověkem se stáváme, jen když spotřebováváme, nakupujeme, prostě jsme. Rodíme se jako něco nevyhraněného, tržně nezajímavého. Pokud náhodou nemáme k uvedeným činnostem - nákupu - prostředky, nejsme lidmi. Tak čím vlastně jsme? Že by tržně a demokraticky zbytečnými tvory? To aby se opět upravilo volební právo jak za císaře pána - jen pro ty, kdo mají majetky,! Asi by pak neměla koalice problémy s opozicí a milionáři by se stávali miliardáři, aniž by jim v tom bránily požadavky zaměstnanců na důstojný život!

Proč (ne)má stát podnikat?

23. června 2008 v 18:15 | Blechovan

Údajně proto, že stát je špatný hospodář. Ono to bude asi jako v jiných oblastech. Není stát jako stát. Vládne-li ve státě velký kapitál, ponechá státu jen ty oblasti podnikání, které nejsou dostatečně ziskové, případně jsou z hlediska podnikatelského rizikové. Naproti tomu ty oblasti, ve kterých peníze tečou proudem, nebo alespoň spolehlivým praménkem, ty jsou předurčeny pro soukromý byznys.
Zkušenost z posledních desetiletí? Podívejme se třeba na hospodaření s vodou. Velké město prodalo zahraniční firmě vodohospodářský podnik, a jak dobře to funguje! Vysoké zisky a ještě vyšší ceny. Podobně je to s teplárnami. Spokojenost je na obou stranách. Na straně prodávající - nepochybně radnice nebyla ztrátová, alespoň v některých svých zástupcích. Firma vyváží dividendy a zdůvodňuje nutnost dále lidem zdražovat jednu ze základních podmínek civilizovaného života. Nu a lidi? Co na nich záleží. Buď si nahospodaří - a pak jim nechybí -, nebo nemají a pak musí šetřit. Ne že by museli rovnou chodit špinaví, to ne. Stačí třeba vodu po umytí rukou využít ke spláchnutí WC. S teplem je to obdobné. Kdyby je dodával stát, nemohl by tolik zdražovat, lidé by mu to - tedy vládnoucí skupině - mohli ve volbách spočítat. Ale soukromá firma, a navíc zahraniční? Té do toho nemá kdo co mluvit a nejméně naši voliči. Nemáš, občánku, peníze na teplo, mrzni. Uhlí, plyn, elektřina, doprava, zdravotnictví, důchodové pojištění, banky, spořitelny, pojišťovny - víte, jak se v nich dobře podniká soukromníkům? Třeba hned ty banky. Prohospodaří pořádnou hromadu peněz (tunelů je vždy dostatek), nevadí. Stát přece nenechá padnout finanční systém, to by byl malér. Tak zaplatí. Kdo by to zaplatil státu, kdyby prohospodařil? No vidíte.
Tak raději všechno rozprodat a případné krize už stát soukromým vlastníkům nějak pomůže překlenout. Když se občan s občanem daněmi spojí, tak se boháč odškodní.
Však jeden z katolických politiků, pan Kalousek, napsal v Právu, že občané nemají stát proto, aby vařil pivo a vlastnil letiště. (Jakoby třeba Budvar vařil stát.) Ale třeba katolická církev? No, ta přece vlastnívala pivovary (nejen pivovary) a dobře tak na občanech vydělávala. Je sice sporné zda církevní pivovar byl soukromý (patřil prostřednictvím katolické církve státu Vatikán), ale k podnikání byl předurčeny přímo Bohem. Nebo ne?
Představa, že by stát vlastnil výrobní podniky či peněžní ústavy je úděsná. To by z výtěžku mohl platit třeba školství, zdravotnictví, sociální potřeby, aniž by byl odkázán na sponzory! Tím by se výrazně snížila životní úroveň tam, kde je nejvyšší, a občan by se mohl mylně domnívat, že boháč není obětavým štědrým dárcem, ale Harpagonem, který z bohatého stolu upouští na zem zbytku lidí jen drobky z přečasto málo zaslouženého, ba i nepoctivě získaného bohatství.
A to je nepřípustné! kdožví, zda by nám to USA dovolily.