Listopad 2008

Hra na demokracii

1. listopadu 2008 v 19:07 | Blechovan
To jsou dnešní české volby. Já vím, před převratem se ani tak nevolilo, spíše probíhalo referendum, ve kterém KSČ v rámci koalice zvané Národní fronta dokázala dotlačit většinu občanů (i těch ne zcela spokojených), aby k volbám přišli a dali společné kandidátce souhlas. Jenže dnes se hovoří o pluralitní demokracii, ale skutečnost je jiná.
Demokratické volby, to by mělo znamenat stejné podmínky množství (různých) politických stran obracet se se svým programem k voličům. To dnes není ani náhodou. Stačí se zamyslet, kolik statisíců korun je třeba vynaložit na propagaci jednoho kandidáta, aby se o něm širší veřejnost opravdu dověděla. Stačí připomenout, že volební programy, tedy to, co kandidáti slibují důvěřivým voličům, nejsou ani v nejmenším závazné pro zvolené. Třeba doplnit, že zrada volební strany a jejího programu je v některých známých případech spíše otázka výše částky či nebezpečí z prozrazení nežádoucího než odpovědnosti před voliči.
A k tomu všemu současná koalice (vládnoucí prokazatelně proti svým volebním programům a jen díky zradě několika asi zkompromitovaných poslanců opozice) chce prosadit úpravu volebního zákona. Volby do Poslanecké sněmovny by měly zůstat celé jak ta koza, ale vlk pravice by se měl opravdu nažrat pořádně. Konkrétně. Chtějí upravit rozdělování mandátů. Metod navrhují více, ale všechny mají směřovat k tomu, že čert nosí na největší hromadu. Na příklad jakýmsi volebním bonusem. Zjednodušeně: získala jsi, pravá strano, o kousek víc hlasů než druhá, dostaneš deset (dvacet …) mandátů navíc. Kde by byla (a už dnes díky zrušení druhého skrutinia) proklamovaná rovnost hlasů? Všem nám je dobře známo, že až na zlomové situace je možné většině národa televizí a trochu dalšími sdělovadly vsugerovat falešnou představu o stavu společnosti (viz Topolánkovo "Všichni se mají dnes lépe, ale zatím to nevědí"). Nemají-li stejné možnosti představení svých programů všechny hlavní politické strany, není-li rozdělení mandátů skutečně poměrné, nemluvme o skutečné demokracii. Je sice pluralitní, ale jen virtuálně.
A oslavovaná demokracie - rovnost příležitostí - se mění ve frašku. Ovšem v českém dolíčku to nevadí. Chyba je to jen tehdy, když něco podobného proběhne (i v menším měřítku) třeba v Bělorusku.
A skutečnost, že se špičky pravice brání referendu, je velice výmluvná. Požadavek většina občanů nepouštět na naše území americký radar není rozhodující. Považuje-li radar pravicová věrchuška za pojistku své moci pro budoucnost, názor občanů se prostě ignoruje. Zkrátka - demokracie "odsáď až pocáď".