Leden 2009

Testy demokracie

4. ledna 2009 v 14:59 | Blechovan
Demokracie sice není přesně definovaný systém, mění své parametry i formy v různých historických situacích, je však bezpochyby nutnou podmínkou spravedlnosti uvnitř společenství lidí i mezi státy. Když byla po roce 1989 nahrazena demokracie označovaná jako socialistická "prostou demokracií", vítala to převážná většina občanů víc než jen s pochopením.
Jedním z rozhodujících prvků demokracie je možnost občanů vyjádřit svůj názor na řízení země a na její další vývoj. Uskutečňuje se to především při volbách. V tomto směru je u nás vše v pořádku, protože neuplyne snad rok, abychom nebyli pozváni k volbám.
Složitější je situace, ptáme-li se zda je vůle občanů - vyjádřená volbami - respektována zastupitelskými orgány. Pokud - což je u nás dosti běžné - může zastupitel (třeba poslanec) v průběhu volebního období přeběhnout k jinému politickému subjektu než představoval jeho volební slib občanům (program), jedná se nesporně o porušení demokratických principů. Takové politické salto už dříve a zejména dnes umožnilo vládě menšiny poroučet údajně jménem lidu celé společnosti.
Je však ještě jeden atribut demokracie - referendum. Tato přímá forma projevu vůle občanů je u nás pravicí tvrdě potlačována kdykoliv (jak se trefně vyjádřil tehdejší prezident Václav Havel) hrozí nebezpečí, že by se občané rozhodli chybně. Tedy - kdo vlastně představuje demokracii podle V. Havla? Občané ne, protože ti by se mohli rozhodnout chybně.
Naše republika od listopadu 1989 prošla několika situacemi, které byly zralé pro přímou demokracii, pro referendum. Nejprve to byl rozpad ČSFR. Václav Havel správně postihl, že by občané rozpadu nekývly. Proto se uskutečnil z moci vyšší, hlasováním tak zvaných politických elit.
Druhá příležitost, kdy se měli voliči vyjádřit v referendu, byl vstup do NATO. Protože bylo nebezpečí, že by vstup neodsouhlasili a požadovali by neutralitu (po níž v době své slávy volali disidenti), referendum se nekonalo. Vsstup do EU - Protože nálady ve společnosti nebyly (dokonce ani v její levicové části) zásadně nepřátelské vůči začlenění do Evropské unie, referendum proběhlo. Naopak se dnes ani náhodou v pravicové vládní koalici neuvažuje o referendu k americké válečné základně - zřízení strategického radaru u nás. Proč? Občané by zcela jednoznačně rozhodli proti. Říkají to veřejně, prokazují to dlouhodobě průzkumy veřejného mínění.
Tak jak to je s tou demokracií? Je u nás, nebo ne?
V testech skutečného života naše demokracie očividně neobstojí, kdykoliv mají občané jiný názor než tak zvané elity. Elity peněz, moci, korupce...



Dezinformace

1. ledna 2009 v 22:05 | Blechovan
Mohli bychom to slovo přeložit jako nepřesná informace, jejímž cílem je oklamat. A byl by to překlad správný. Nebezpečnost dezinformací spočívá v tom, že se tváří jako pravdivé, ale v druhém plánu mají za cíl oklamat. Protože většina občanů získává informace o společenském dění (včetně historie a aktuální politiky) z televize, většinového tisku a rozhlasu, má u nás dezinformace zelenou. Zejména mladí, kteří se hlouběji z vlastního zájmu o věci veřejné (opět i z minulosti) nezajímají, přijímají zdánlivě věrohodné dezinformace jako fakt, na jejich podkladě zaujímají vlastní postoj. Ve volbách i v denním životě.
Je asi vhodné alespoň jeden příklad za mnohé další uvést.
Europoslankyně Roithová v televizní debatě pronesla větu, že za posledních deset let utrácela za armádu nejméně západní Evropa (vzrůst výdajů 15 %) a naopak nejvíce vzrostly vojenské výdaje v Rusku (vzrůst 86 %). V USA se náklady na armádu zvýšily o 50%. Potud věcná informace. Dezinformace je skryta v tom údaji o růstu. Zatím co nárůst výdajů USA představuje "jen" asi 50 % (více než 200 miliard dolarů), nárůst výdajů Ruska cca až 86 % vyjadřuje částka 15 miliard. Celkové plánované výdaje USA v roce 2007 však byly 503 miliard dolarů, celkové výdaje Ruska 35 (třicet pět) miliard. U hlavních států západní Evropy tvořily vojenské výdaje v roce 2007 v souhrnu cca 170 miliard dolarů.
Paní Roithová nelhala. Jen uvedla šikovně takové údaje, z nichž si posluchač nutně - nehledá-li jiné zdroje - udělal chybný závěr, že Rusko je tím podněcovatelem zbrojní horečky ve světě.