Březen 2012

Nejen JÁ

28. března 2012 v 19:06 | Blechovan |  Na téma
Člověk je tvor společenský. Dokonce i největší samotář - snad až na zřídkavé zvláštní případy duševně narušených - nemůže žít sám. Takže vyvyšovat své JÁ nad ostatní je sice časté, ale nezvládnuté sobectví.
Mám známého, který kdysi prohlásil, že "on nikoho nepotřebuje, na vše stačí sám". Vyzval jsem ho, aby si sám upekl chleba. Tvrdil, že by to dovedl. Tak jsem ho popíchl, aby si vypěstoval žito a pšeničku, odchoval kravičku nebo aspoň kozu, aby měl mléko, připravil kvásek, vytopil pec (pochopitelně předem ji postavil) ... a tak dále. Podíval se na mne jako na vola (nediskutuji, zda jsem či nejsem dotyčným tvorem opravdu) a vyjel na mne: "Na co by byla dělba práce?"
Nu a tady je ten tradiční zakopaný vlkodav. Člověk nemůže být sám, protože je v přemnoha věcech závislý na velkém počtu neznámých osob a odborností. Sám je jedním článkem velkého souboru (nebo množiny?) zvaného lidstvo.
A teprve pak, když si tady tento základní předpoklad vyjasníme, můžeme a musíme hledat místo svého já v celé zmíněné množině. Své místo, své uplatnění, svůj podíl na životě všech i sebe samého.
Na jednom blogu napsal student, že není ochoten platit na důchod nějaké babě, která seděla celý život na prdeli v Lídlu. Dotyčný sebestředný, leč myšlenkově silně vymezený student si vůbec neuvědomuje, že bez podobných mužů a žen "sedící celý život na prdeli kde tam" by nevyrostl, nevystudoval - a nemohl platit na svůj budoucí důchod.
Nikdo není sám, moudrý člověk si to uvědomuje a svůj život tomu přizpůsobí, a to i tehdy, když je jeho přínos pro společnost vysoce nadprůměrný. Pak si ovšem zaslouží i vysoce nadprůměrné ocenění. Třeba penězi či životními podmínkami. Ale ne na úkor ostatních, ne ze sobectví, ale aby mohl své schopnosti opravdu využívat.

Čí je Moje země?

19. března 2012 v 18:33 | Blechovan |  Na téma


Dlouhá léta jsem se nad tím, kdo vlastní zemi, ve které žiji, nezamýšlel. Něco patřilo sedlákům, něco statkářům, malé kousky nám živnostenským rodinám bydlícím v domcích se zahrádkou. Prostě to byla Naše země. A proto, že já se k tomu MY rád hlásil a hlásím, byla to i moje země.
Dnes je situace jiná. Ne snad proto, že mnoho té země patří farmářům, což jistě nejsou čeští a moravští sedláci, ale lidé na polích jen pracující. A s tím ostatním vlastněním? Kdo dnes ví, komu ta naše země patří? Něco Italům, něco Rusům v západočeských lázních, něco kdejakým mafiím, zahraničním firmám, údajně českým firmám se sídlem v zahraničí, dalším mafiím. A naše vláda se chová, jako by to všechno, co ještě zbylo z celé země, patřilo jí. Podle toho třeba na Vyškovsku hodlá předat katolické církvi (jako by to byl majetek samotné vlády) několik desítek hektarů pozemků na Rychtářovsku, ačkoliv je stát kdysi dávno při rozšiřování vojenského cvičiště od církve odkoupil. (Nepřipomíná to tak trochu kšeft voršilek z devadesátých let?)
Prostě Kde je Moje země? Co z ní zbylo, aby to bylo Naše?
Ale město, kraj, stát, ve kterém jsem se narodil, vychovával děti a pomáhal vychovat vnuky, jsou stále Mou zemí, ať si ji má v katastru nemovitosti připsánu kdokoliv.
Ona totiž ta Moje země, to nejsou jen hektary a stavby, to jsou především lidé a naše dějiny. Jsem tady mezi svými, tato země je mojí zemí, a já jsem na ni, na své spoluobčany poctivě se živící i na její historii hrdý.

Lživé hrátky

13. března 2012 v 17:19 | Blechovan |  Na téma
Hra na pravdu, kterou s občany hrají reklamní agentury, jak ty obchodní, tak ty politické, je hra dostatečně podlá. Jedna firma nabízí při nákupu 25 % zboží zdarma, ale pochopitelně to "zdarma" je již v ceně zahrnuto, takže jde jen a jen o lež. Vláda nabízí občanům lepší podmínky k zajištění práva tím, že zdraží všechny poplatky spojené s dovoláním se spravedlnosti. Ministr školství plkotá o zkvalitnění školství tím, že navrhuje platit školné (a kolem toho tančí jak pradávní divoši kolem ohně). Má tu drzost - podmíněnou jeho přesvědčením, že většina občanů nemá schopnost myslet - a tvrdí, že se tím usnadní studium chudým studentům. Tím, že se celoživotně zadluží, čímž i po úspěšném ukončení studia budou ještě více než dosud znevýhodněni oproti kolegům z rodin vlastnících bohatství. Třeba tunelářů, korupčníků, lichvářů - prostě bohatých. NATO šíří ve světě - dokonce i mimo své území, tedy v rozporu se svými formálními zásadami - humanitu, demokracii a snad i kulturu používáním těch nejpodlejších prostředků, jakými je bombardování, raketové údery, údery bezpilotních prostředků či dokonce vraždícího komanda. A tomu se pak říká mírová mise, na kterou platí i ti z nás, kteří mají tak hluboko do kapsy, že jim ji musel "ošetřit" exekutor, který nějak mimochodem s peněženkou vyraboval třeba i byt, dům - prostě kde co.
Jedna reklama kterési obchodní firmy dokonce tvrdila, že "jen zde, tedy v jejich prodejnách - je kupující člověkem." Nenakupuješ u nás, jsi asi opicí, tak si dej pozor! Snad proto jeden bývalý význačný člen ODS navrhoval, aby volební právo měli jen ti občané, kteří platí přímé daně. Zkrátka demokracie I A kvality.
Prostě hra na pravdu. Hra o naše peněženky, důvěru a v konečné fázi pro mnohé i hra o existenci. Ovšemže ne těch reklamních agentur a vládnoucí pravice, ale nás ostatních.