Září 2016

Vědu z toho nedělám

20. září 2016 v 19:06 | Blechovan |  Na téma
Chápu, že mnozí lidé se složitou povahou "se hledají" celý život. Studují každou svou myšlenku či počin, aby lépe sami sebe poznali.

Já mám to štěstí či smůlu, že mi podobné hledání nevyhovuje. Jsem asi myšlenkově mnohem prostší až jednoduchý. Než bych hloubal o sobě samém, raději se zamýšlím nad tím, jak žiji a žijeme, jaké problémy řeší dnešní člověk a celá společnost. Já jsem pak jen jedním článkem celku, který nemedituje o své jedinečnosti, ale prostě se snaží žít tak, aby jiným neškodil a pokud může, aby spíše potřebným pomáhal.

Tak tedy: Kdo vlastně jsem? No přece syn svých rodičů a otec našich dětí. Občan země, která mi umožnila získat odbornost podle mých schopností a pracovat pole svých sil. Příslušník velkého lidského kolektivu, cítící svou spoluodpovědnost za vytváření přijatelných podmínek pro život naší i další generace.

Netvrdím, že je to ideální přístup, nicméně mne netrápí představy o nenaplněnosti života, o promarněných šancích a nesplněných tužbách. Žiji někdy spokojeně, jindy s problémy, tak jak to situace přináší. Mohu-li svou prací a postoji ovlivnit, aby se podmínky života zlepšovaly, snažím se. Nemohu-li to ovlivnit, nebrečím, snažím se prožívat

Zkrátka jsem obyčejný člověk.

Moudrost a Svědomí

12. září 2016 v 21:30 | Blechovan |  Na téma
Těch proklamací různých strážců naší doby je tolik, že se málem ani do světové strážnice nevejdou. Jedni to hlídají ve jménu Boha. Vlastně ne jedni, ale nejedni. Nu a ve stejném jménu jsou dodnes schopni se překřikovat. Možná, že i nějaká ta kudla či nálož se přidá k argumentům. Evropa se z těch strážnými nastražených tenat v posledním století v podstatě vymanila. Proto v Evropě - až na výjimky - nejsou státy náboženské, ale sekulární, v nichž je náboženství věcí každého jednotlivce. Zkrátka církve by neměly do politiky, tedy do řízení společnosti, mluvit jinak než prostřednictvím jednotlivých věřících. Jenže Evropa není izolovaná… Nemluvě o katolickém kléru, jehož tah na branku nemíří ani tak k výchově lidí jako spíše k hromadění majetku - základu moci a vlivu ve společnosti.

Pak je celá řada protichůdných až nenávistných strážných služeb, včetně tak zvaně neziskových, které za vhodný peníz razantně potírají jakékoli odlišné názory, vesměs ve jménu práva, svobody, ba i spravedlnosti. No i v posledním století se v rámci střežení čistoty doby bombardovalo, zavíralo, okupoval, podmaňovalo. No prostě dělal se "pořádek" ve jménu představ jedné strážní skupiny.

Mohli bychom pokračovat. Spokojme se jen se závěrem. Podle mého, by strážcem naší doby měla být dvojice Zdravý rozum a Svědomí.

Tam, kde tato dvojice nemá navrch, tam je doba chudák a lidé s ní.