Rozum má rozhodnout

12. září 2017 v 14:40 | Blechovan |  Na téma
Ano či ne? Proč vlastně ano či ne? Rozum má rozhodnout.
Zapeklitá otázka. Proč vlastně ne? Ale co, vlastně ne? Tak třeba nám reklamy nabízejí halasně levnou půjčku; na ruku a bez ručitele. Proč ji vlastně nevzít? Je levná, nikdo se mnou nepřebírá spoluodpovědnost. Pokud nesplatím, co mi kdo může, když nic nevlastním?

Tak v tomto případě proto ne, proto takovou půjčku odmítám a nabízitele považuji za šmejda, neboť jistojistě má nekalou představu co se mnou, když nebudu mít na splácení. Jak na mně každopádně vydělat.

Máme zvyšovat peníze na armádu, aby matka NATO byla spokojená. Proč vlastně ne, proč nesáhnout do cizí kasy, tedy k dalšímu zadlužení státu? Inu, přece proto, že dluhy jednou někdo bude muset splácet i s úroky. Ti, co stát vedou dnes, za čtyři roky (často pěkně napakovaní) už budou mimo, případně i mimo republiky. Takže splácet budou zase jen ostatní občané. Z čeho? To je naivní dotaz. Přece z vlastního. A když to stačit nebude (tím myslím případné smart zdanění, třeba spotřební daň na benzín, alkohol, cigarety, cukr; ono se ještě něco další najde), někde se potřebná částka vyhrabat musí. Třeba z důchodového fondu. Však už pan minfin Pilný se nám pilně svěřil, že ti mladší na důchod nedosáhnou. Takový sedmdesátník si prý může život zajistit sečením trávy. Že už neřekl spásáním. Ale 2 % na armádu, ty je třeba alespoň perspektivně zajistit, kdyby na chleba pro děti chudších pracujících nebylo. Ostatně takový zadlužený stát musí MMF či WTO na slovo poslouchat - a třeba se i dále zadlužovat. Řekové by mohli mluvit!

Proč bychom nekupovali drahou zahraniční techniku pro vojáky, kteří za drahé, leč z domácích zdrojů vydaněné peníze, budou zajišťovat zájmy cizích zemí či cizích firem.

Proč bychom si opět - jak bylo stanoveno v devadesátých letech - neutahovali opasek ve snaze bránit někde něčí zájmy, když naše hranice chráněny nejsou, ale hlavně - nikdo kromě možných imigrantů nás neohrožuje?

Proč bychom vlastně nemohli v pochodech anální hrdosti, tedy Pride Praga projevovat hrdost na sebepoznání, že jsem jiný, že mám poněkud jinou orientaci? Jenom ať ti, co jsou jiný většinově, si o sobě nemyslí, že mají být na co hrdí.

Zda ano či ne v uvedených i dalších otázkách nemá rozhodovat rada vyvolených, ať ve Strakovce či v Bruselu, či dokonce až za mořem, ale rozum a naše skutečné zájmy.

Tak právě proto raději mnohé ano-ne rozhodovat velmi opatrně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama