Život

31. října 2017 v 18:52 | Blechovan |  Na téma
Asi nikdo nepochybuje, že celý život je boj. Ovšem lidé nebojují vždy za stejné ideály. Zatímco pro jedny je největší pohnutkou hnát se za zbohatnutím, pro jiné je to snaha získat moc. Nejen vliv, ale rovnou moc i nad jinými. Inu koryto poskytuje nejen blahobyt, ale přečasto i pocit nadřazenosti. Známe to z ouřadů i z politických žebříčků.

Obyčejný človíček, tedy naprostá většina z nás, ovšem usiluje o jiné ideály a ne násilím, ničením, pomluvami a urážkami, ale poctivou prací.

Dnes to možná - zvláště mladým - nebude znít dost věrohodně, ale většina lidstva vždy musela věnovat převážnou část své energie, aby vybojovala vítězně bitvu o zajištění života sobě a svým potomkům. Připomeňme si dávnou dobu, kdy naši předchůdci byli zpravidla pouhými nevolníky, s nimiž si pán, šlechtic, mohl dělat v podstatě, co jej napadlo. Včetně středověkého ius primae noctis, krutých trestů za neposlušnost a podobně.

Nedávno pan Duka, nejvyšší český činitel církve vítězné a bojující (jak se kdysi nazývala), hájil inkvizici, protože v podstatě pomáhala dělat pořádek a předcházela možným lynčům "čarodějnic". Jako mimochodem se také zmínil o tom, že katolická církev nikdy nebyla vládní, že kdo nebyl katolík, toho inkvizice neřešila. To druhé je možná pravda, nevím. Jenže závěr třicetileté války zněl: Čí je vláda, toho je i náboženství (Cuius regio, eius religio). Nicméně nikdo, ani papež nemůže popřít, že církev všemi dostupnými prostředky bojovala proti každému, kdo se nechtěl podřídit její moci. I králové museli před papežem pokleknout. Až náš první prezident - pamatuji se, jak se o tom mluvilo mezi tátovými přáteli - při návštěvě papeže "nepolíbil jeho nožku"! On bojoval za to, aby byli občané svobodní nejen formálně, ale i skutečně, aby naše země se nemusela podřizovat vůli Vatikánu a jiné ciziny.

To byl boj za nás všechny.

A tomuto boji se nemáme zpronevěřit ani my dnes. Nejen starost o živobytí, o zajištění a výchovu dalších generací, ale také o podmínky svobodného života.

Jenže právě to je to, oč většinou nebojují námi zvolení. Ti mají jiné starosti. Korýtka, prebendy, bonusy, vliv a bohatství. V jejich jménu bojují o přízeň nadnárodní věrchušky ať je v Bruselu nebo by byla třeba v Pekingu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 31. října 2017 v 19:06 | Reagovat

pěkně napsáno :-)

2 nudistka nudistka | Web | 31. října 2017 v 20:12 | Reagovat

Pan Duka mi připadá jako pekelník. Dnes jsem si vyslechla, jak se ti dole perou a dělají si náschváli. Kolegyně byla zklamaná a já ji poradila, ať to hodí za hlavu, jenže ona se cítí ponížená a kdo jí ponížil? Jiná kolegyně. Kolotoč.

3 Eliss Eliss | Web | 1. listopadu 2017 v 6:54 | Reagovat

Po tom jak dopadly volby bude v této zemi velmi těžké za něco bojovat...

4 tema-tydne tema-tydne | Web | 4. listopadu 2017 v 8:57 | Reagovat

Tento článek je zařazen do výběru na tema-tydne.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama