Bejvávalo! Skoro

20. března 2018 v 15:54 | Blechovan |  Na téma

Dopis? To bejvávalo. Tedy skoro bejvávalo. Ne že by dnes nikdo dopisy nepsal, ale internet a cenová politika pošty udělaly z osobní korespondence málem přepych.

Kde jsou ty časy, kdy jsem z dovolené posílal dvacítku pohledů známým, abych se dílem pochlubil, že právě poznávám další krásnou oblast naší země, dílem udržoval kontakt přerušený moderní mobilitou lidí, coby pracovní síly.

Několikrát ročně jsme se s přáteli a příbuznými vzájemně informovali, že jsme v pořádku, zdrávi a nezapomínáme na své blízké. Vánoce s Novým rokem, Velikonoce, dovolená, svátky a narozeniny, to byly příležitosti, abychom zakoupili za korunku pohlednici a za padoš známku (mimochodem pro mladší - padoš čili padesátihaléř stála známka na pohlednici, korunu na obyčejný dopis), naškrábli pár slov pozdravu, a pohled zanesli do nejbližší poštovní schránky.

Těm bližším známým jsme psávali dopis. V něm jsme se svěřili s radostmi i problémy našeho momentálního prožívání. Takový dopis byl mnohem významnějším a sdílnějším způsobem dorozumívání. Zvláště proto, že telefon, který umožňoval mnohem důvěrnější styk s přáteli, tehdy s námi necestoval. Pak přišel internet s elektronickou poštou, mobily a další moderní prostředky sdělování, ale dopisy svou osobitostí, ale i důvěrností přežívaly.

Jenže, jak už jsem naznačil, pošta reagovala na konkurenci i inflaci a také na důvěrné platy svých vysokých šéfů. Poslat dnes z dovolené dvacet pohlednic znamená jen poště odevzdat 380 korunek, což by dovolenou nepěkně prodražilo. Samozřejmě ne těm, kteří se na momentální výšku průměrného příjmu dívají s ironickým nadhledem.

A přece nepřestal dopis být významným prostředkem, jehož pomocí si lidé zůstávají blízcí, vzdor až neklidným změnám "momentálního" pobytu.

Já si třeba nedokáži představit, že bych kdysi dávno své milé poslal SMS se sdělením: "Je tu prima. LOL." Naopak, na několika stránkách textu jsme si vzájemně sdělovali, co nového či nenového za těch pár dnů, co jsme se neviděli, co jsme prožili. Abychom si posteskli, že je nám smutno bez milé (milého), aychom se vzájemně ujistili, že se těšíme…

Dnes se na dopisy ani moc netěším. Známí mi většinou přes internet sdělí vše možné bez ohledu na to, že Velký Bratr vidí, slyší a podle potřeby maže. Takže pošta mi nejčastěji doručí připomínku, že zase mám platit daň z nemovitosti, poplatek za psíka, za odvoz domovního odpadu, že na účtu mi opět ubylo tolik a tolik korun za vedení účtu, podobně za platební kartu případně za změny dotyčného vkladu. A to je lepší případ, protože jsem již také dostal upozornění, že neplatím televizní poplatky (ač televizor nevlastním), že mám zaplatit za službu (byla to kabelovka), kterou jsem dávno odhlásil, neboť ji už dva roky nevyužívám, že se mám dostavit na poštu a vyzvednout si balík, který mi nebyl doručen, že…

Kdepak, ani Oněgin by dnes nepsal Dopis Olze. Prostě by mailnul, a bylo by. Ušetřil by tak jednak na poštovném, jednak a hlavně ochránil by celé generace studentů a milenců, kteří by se nemuseli učit něco typu Já píši Vám…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 20. března 2018 v 18:25 | Reagovat

Já osobně jsem pěkně dlouho žádný dopis neposlala...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama